Zahradní Město je sídelní celek na severní a východní části katastrálního území Záběhlice. Je součástí městské části Praha 10. Ještě počátkem 20. století bylo území Zahradního Města nezastavěné a pokryté poli. V okolí byly jen obce Záběhlice, Strašnice, Hostivař a statek Práče. Hranice Zahradního Města dnes tvoří Jižní spojka a ulice Švehlova, Práčská, Záběhlická a V Korytech. Zcela ve východní cípu Zahradního města se nachází Jasmínová ulice a v ní náš dům.
Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna koncepcí zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti domků se zahrádkami. Takové čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce a na dejvické Babě. Podobné dvě čtvrti vyrostly také v Záběhlicích. Západní byla pojmenována Spořilov. Mezi lety 1934 a 1941 pak vznikla východní kolonie rodinných domků. A ta dostala jméno Zahradní Město.
V šedesátých a sedmdesátých letech byly po obou stranách vilového Zahradního Města postaveny dvě panelová sídliště. Zahradní Město - východ, jehož středem bylo okolí obchodního domu Cíl s kulatou stavbou restaurace Vesna a kulturním střediskem. Zahradní Město - západ, jehož středem byl obchodní dům Květ a poliklinika. Na východním sídlišti bylo 3.251 bytů a na západním 1.682 bytů. Svůj domov zde našlo přes 12.000 lidí.
Zahradní Město získalo svůj název nejen kvůli typickému typu zástavby, ale také proto, že byl zvolen specifický způsob pojmenovávání ulic. Jde o jeden z největších systémů ulic pojmenovaných jednotícím způsobem. Hlavními třídami Zahradního Města jsou ulice Jabloňová a Topolová, pošta je v Malinové, jedna ze škol v Jahodové a další v Břečťanové. Dále se zde najdou ulice Sněženková, Karafiátová, Střemchová, Hlohová, Chrpová, Šafránová, Hledíková, Konvalinková, Podléšková, Leknínová, Macešková, Přesličková a další.
Zahradní Město nemá žádnou stavbu, která zásadním způsobem ovlivňuje jeho vzhled. Žádný objekt zde není dominantní ani svou architekturou. Je tu však několik objektů, které jsou logickými centry této lokality. Na východě je to nákupní centrum známé pod původním názvem CÍL (dnes Meinl), blízké kulturní centrum VESNA (dnes Koloseum) a navazující obytný penzion. Zajímává je historická budova kuželny TJ Astra s tenisovými kurty, které v zimě fungují jako kluziště pro bruslení. Na západě je tvořeno nákupním centrem známým pod původním názvem KVĚT (dnes Tesco), s protilehlou poliklinikou a blízkým hotelovým domem ARNIKA.
V osmdesátých letech bylo na jih od Zahradního Města, u staré záběhlické školy (tzv. zvláštní školy) postaveno sídliště Práčská, označované dříve jako Sídliště Mládeže. V roce 2005 byl v jihovýchodní části Záběhlic (na místě rozsáhlého zahradnictví mezi potokem Botičem a Práčskou ulicí) vybudována zástavba Nové Zahradní Město. Pouze katastrální hranice ho odděluje od obchodního centra Park Hostivař patřícího už do městské části Praha 15. V roce 2016 byl za ulicí Švehlova postaven nový bytový dům.
[1] Zahradní Město - mapa lokality
[2] Zahradní Město - Wikipedie
[3] Zahradní Město - Praha Neznámá
[4] Zahradní město Spořilov - současný filmový dokument
[5] Zahradní město Záběhlice - archivní filmový dokument
[7] Teorie zahradního města, Doc. Ing. Matouš Jebavý, Ph.D.
[8] Proměny Zahradního Města očima starousedlíků, Bc. Dana Kolářová